13. února v 16.30 proběhla slavnostní vernisáž výstavy v Kolínském regionálním můzeu. Za přítomnosti starosty města a dalších významných hostů, se veřejnosti představuje kolínský skauting.
Na výstavě najdete fotografie, které dokazují, že se kolínský skauting dožívá tohoto vysokého věku v plné síle. Jednotlivá střediska představují své zajímavé trofeje a výrobky. Výstava je dále obohacená částí sbírky skautů z Jiren.
Unikátní jsou vystavené výrobky skautů z komunistických vězení.
Pozvánka na výstavu
Zde si stáhněte pozvánku ve formátu pdf
Jan Hora - Džon, Ing. Rus - ředitel musea, Karel Čihák - předseda ORJ, Jiří Buřič - starosta
diváci všech věkových kategorií
exponáty - výrobky z komunistických ládrů
Zahajovací řeč Miniky Divišové - Mončí
Vážení přítomní,
Bohužel jsem se nemohla osobně dostavit, protože mne skolila angína. Tedy mojí úvahu přečte: (jméno) – Tomáš Litera.
Chtěla bych, aby jste se všichni na chviličku vrátili do minulosti a zavzpomínali na počátky skautingu v Kolíně. Vlastně na kluky, díky nimž vznikl první skautský oddíl. Teprve na šestnáctileté studenty zdejšího gymnázia, kteří dosáhli svého cíle i přes řadu nepříjemných překážek. Dovoluji si říct, že roveři – kluci a holky ve věku od 15 do 17 let, jsou důležitou součástí střediska či přístavu. Roverský věk si každý člověk pamatuje jako přechod mezi bezstarostným mládím a dospělostí, která obsahuje starosti, povinnosti a zodpovědnost. V roverském věku si člověk začíná utvářet vlastní cíle, mění se mu řada pohledů na věc, stará se o světlušky a vlčata, chce se podílet na chodu přístavu. Právě proto roveři dokáží vypěstovat nádherné růže, ale také ty růže někdy zapomenou zalít a oni pak uvadnou, ale i když taková růže uvadá, dá se ještě vzkřísit, ale musí se o ně někdo intenzivně starat a dá mu to spousty práce a zabere velké množství času. Takhle to funguje i s přístavem či střediskem. Ale záleží na každém z nás, jak se ke středisku či přístavu postaví a jaké si určí cíle. Myslím, že roverský věk je to nejhezčí, co každého z nás potkalo, nebo teprve potká. Mě osobně se nezdá roverský věk jako ten nejlepší, ale myslím že za pár let na něj budu ještě ráda vzpomínat!
Napsala Monča Divišová – 2. přístav vodních skautů POUTNÍCI Kolín