V roce 1948, ihned začátkem září, podobně jako v minulých letech, uspořádal 6. přístav v Kolíně 3. ročník "KOLÍNSKÝCH PÁDEL" který byl připravován vedením přístavu již od začátku roku. A bylo to opravdu vyvrcholení celé dosavadní činnosti vodního skautingu v Kolíně. Sjezd se stal jedním z největších podniků tohoto směru v ČSR, zúčastnily se oddíly ze všech větších měst Čech a Moravy, kde vodní skauting byl provozován (Praha, Ústí n/L, Liberec, Ostrava, Nymburk, Poděbrady), byli přítomni i zástupci ze Slovenska a celé vedení Hlavního kapitanátu VS. Sjezd byl dvoudenní, průvodu městem se za velké pozornosti obyvatelstva účastnilo přes 600 vodních skautů, vedených dvanáctičlennou trubačskou skupinou vodních skautů z Ústí nad Labem, včetně zástupce z Kolína - Jardy Odyna Převrátila.
Původní program sjezdu byl pro úmrtí presidenta republiky dr. Edvarda Beneše pozměněn, odpadl původně připravený sobotní táborový oheň se zábavným programem a konal se pouze oheň poradní. A při tomto ohni byl diskutován s velmi rozdílnými názory současný problém zapojení organizace Junák do SČM. Většina diskutujících nesouhlasila se vstupem Junáka do sjednocujícího Svazu české mládeže a hájila samostatnost naší organizace, pro začlenění bylo několik jednotlivců.
Program 3. ročníku Kolínských pádel velmi úspěšně pokračoval po celou neděli. Hlavní závod o Kolínské pádlo - šestičlenné posádky s kormidelníkem - vyhrálo družstvo z Kolína, druhou nejvyšší trofej - KORMIDELNÍ KOLO oblastního kapitána Johna - získalo družstvo z Nymburka. Závodů se účastnila i družstva dívek, dále proběhly soutěže v plavání, závody na kanoích dvojic i jednotlivců a další vložené závody.
Tato akce byla pro 6. přístav posledním vystoupením před kolínskou veřejností. Celé vedení přístavu, s výjimkou br. JUDr. Šplíchala, odmítlo dále pokračovat pod hlavičkou Junák v ČSM v další práci. A tak ke konci roku 1948 tady zůstal pouze 9. oddíl, který vedl Šplíchal, s malým počtem dětí. Do konce roku tento oddíl převzal od zrušených oddílů veškerý majetek - lodě, stany, vybavení, loděnici na Horním ostrově, zůstal však bez dalších spolupracovníků a tím i bez většiny dětí.
Loděnice na Horním ostrově osiřela a o většinu majetku se postarali "potřební" - část inventáře byla rozkradena, o loděnici a pramičky se postarali soudruzi rybáři - loděnici rozebrali a včetně lodí převezli na Hánín, kde ji opět postavili a tento skautský majetek jim pak sloužil mnoho roků.
Přesto bylo období 1945-48 pro téměř 200 kolínských chlapců, kteří prošli 6. přístavem, velmi významné a rozhodující.
V letech 1968-1970 se tradici sjezdů vodních skautů - Kolínských pádel - nepodařilo nebo nechtělo obnovit. O tomto období nejsou ohledně závodů žádné písemné ani ústní doklady.
V roce 1999 jsme začali uvažovat o možnosti tyto závody obnovit. První novodobý závod se uskutečnil ve dnech 25. - 27. května 2001. Následovalo několik ročníků závodů, s výjimkou let, kdy se v České republice v obdobném termínu koná mezinárodní sraz vodních skautů NAVIGAMUS.
